V létě roku 1944 Spojenci začali s největší výsadkovou vojenskou operací v dějinách. Ta dostala název Market Garden a jejím cílem bylo zabezpečit přechody přes řeku Rýn, postoupit do severního Německa a urychlit pokud možno konec války. Rozmáchlé akce se zúčastnili i českoslovenští piloti RAF.
V létě 1944 se rozhodli Spojenci realizovat ambiciózní plán, jak překročit řeku Rýn, postoupit hluboko do severního Německa a zkrátit tak pokud možno vyčerpávající válku. Plán zahrnoval obsazení klíčových komunikací, mostů v Nizozemí 101. a 82. americkou výsadkovou divizí a 1. britskou výsadkovou divizí, které by přistály na padácích a kluzácích. Britský XXX. sbor měl podle plánu postoupit přes mosty a překročit Rýn a jeho přítoky.
Úspěšné provedení operace Market Garden by umožnilo spojeneckým vojskům obejít ze severu Siegfriedovu linii a proniknout na německé území. Operace sice začala úspěšně, nicméně výsadkáři museli čelit tuhému odporu německých jednotek, které zahrnovaly i elitní bojové formace a zálohy západní fronty. Hlavní cíl, dobytí strategicky důležitého mostu v Arnhemu, se nepodařilo, stejně jako obejít již zmíněnou Siegfriedovu linii a otevřít cestu do Porúří. Navíc britská 1. výsadková divize utrpěla v Arnhemu fatální ztráty. Překročení Rýna tak muselo být o půl roku odloženo, nicméně tehdy už Třetí říši zvonil umíráček.
Čechoslováci do akce
Na operaci Market Garden se podíleli i Čechoslováci. Ne přímo jako výsadkáři, ale jako piloti RAF. Poskytovali leteckou podporu. V době operace (17.–25. září 1944) byly československé stíhací perutě RAF – 310., 312. a 313. peruť – součástí 134. stíhacího křídla 2nd Tactical Air Force. To bylo přímo nasazeno v rámci vzdušného krytí a podpůrných akcí nad oblastí bojů v Nizozemsku.
Českoslovenští piloti měli rozvrženo více konkrétních úkolů. Poskytovali zejména vzdušné krytí transportním letounům nesoucí výsadkáře na místo určení, dalšími úkoly bylo provádění bojových hlídek nad koridory směrem na Eindhoven, Nijmegen a Arnhem.
Piloti rovněž potlačovali německé protiletadlové obrany v okolí trasy výsadků. Čechoslováci, kteří se podíleli na největší výsadkové vojenské operaci v dějinách, plnili jak útočné, tak obranné mise. Doprovázeli další vlny transportů, napadali kolony wehrmachtu, které se snažily dostat k Arnhemu. Narušovali rovněž německé zásobovací trasy.
V dalších dnech operace se letouny s československými piloty zaměřovali na útoky proti posilám 9. SS a 10. SS-Panzerdivision, které proudily z prostoru Apeldoorn–Utrecht. Piloti útočili hlavně na obrněné jednotky, železniční transporty a motorizované kolony.
Aktivní české perutě
České perutě tedy byly rozhodně platnou složkou ve složité operaci. Vynikaly poskytováním stíhací a bitevní podpory. Mezi československými letci se blýskli zejména František Fajtl, Miloslav Mansfeld, Tomáš vybíral, Jindřich Zářecký, Jindřich Bílek, Alois Štanc a mnozí další.
Některé osudy našich letců jsou zajímavé, ale také smutné. Zářecký, pilot 312. čs. stíhací perutě, byl propuštěn z vojenské služby v roce 1946. Později musel odejít s rodinou do exilu před komunistickým terorem zpět do Velké Británie. A vrátil se také do RAF. Zářecký tragicky zahynul při letecké havárii v roce 1957 v pouhých 38 letech. Jeho stopa na nebi je však výrazná.
Zdroj: National Army Museum
Autor/Licence fotografie: Přípravy na operaci Market Garden (ilustrační fotografie), Bridge B (Fg Off), Public Domain
